Úvod » Učebnice » Metody sběru dat

Metody sběru dat

Při návrhu výzkumu se vždy nabízí hned několik možností sběru dat – ty nejdůležitější jsou pozorování, analýza dokumentů a dotazování – ať už se jedná o jeho osobní, telefonickou, poštovní či  on-line variantu. Při výběru vhodné metody musíme myslet na to, aby zohlednila:
  • naše výzkumné potřeby a záměry,
  • naše finanční a časové možnosti.

Další variantou je data nesbírat a využít již sesbíraná data. V tom případě mluvíme o sekundárním výzkumu, nebo o sekundární analýze dat

Pozorování 

Je důležité mít na paměti, že existuje disproporce mezi tím, co lidé tvrdí nebo co si myslí a tím, co skutečně dělají a jak se chovají. Metoda pozorování umožňuje zachytit a analyzovat reálné jevy a procesy, které bychom pomocí dotazování nikdy neodhalili. Rozlišujeme:
  1. Pozorování zúčastněné - forma pozorování, kdy je pozorovatel jedním z aktérů procesů a jevů, které pozoruje. 
  2. Pozorování nezúčastněné - pozorování, kdy pozorovatel z odstupu nezaujatě sleduje jevy v jejich přirozeném prostředí (naturalistické pozorování); někdy také pozorování, kdy nejsou účastníci výzkumu informování o tom, že jsou pozorováni (skryté pozorování).

Analýza dokumentů

V případě, kdy se nemůžeme přímo zeptat, využíváme výpovědi z minulosti - jakýkoliv vytvořený artefakt, který nebyl primárně vytvořen pro účely našeho výzkumu (např. míru opotřebení koberců, osobní deníky, korespondenci, telefonní účty, historii prohlížení a vyhledávání na internetu atd.). Z hlediska výzkumu je analýza dokumentů obvykle velmi náročnou metodou. Pokud ale máme adekvátní zdroje, může tato metoda přinést potenciálně nejzajímavější výsledky.
V současnosti nabírá na významu využití a propojování veřejně dostupných (i nedostupných) databází a rejstříků – nejznámějším využitím tohoto postupu je aktuálně datová žurnalistika. Za jinou formu analýzy dokumentů můžeme považovat analýzy sociálních sítí, blogů nebo komentářů.
 

Dotazování

Dotazování je bezesporu nejčastější variantou sběru dat v kvantitativním sociálně-vědním výzkumu. Dotazníkovému šetření je proto věnována samostatná kapitola. Dotazování ale může být využito i v kvalitativním výzkumu. V něm ale zřídka využíváme dotazník a volíme zpravidla strukturovaný, polostrkturovaný nebo nestrukturovaný rozhovor
 

Expertiment

Experiment se dnes již v sociálně-vědném výzkumu téměř nepoužívá. Důvod není metodologický, ale etický. Experiment je totiž založený na rozdělení zkoumané populace na kontrolní skupiny, manipulaci s proměnnými a zajištění neměnného prostředí. To však v přirozeném prostředí není vždy možné.